Zobrazit na mapě

Berta Krausová

Berta Krausová, rozená Danielová (narozena 1936, Bučovice, okres Vyškov – rok úmrtí neznámý)

  • Abstrakt svědectví

    Rodina Berty Krausové žila jako jediná romská rodina v malém domku v obci Snovídky, kde malá Berta chodila i do školy. Jejím otcem byl Florián Daniel, zvaný Jenda nebo Floriš, vyhlášený obchodník s koňmi. Pocházel z nedalekých Nesovic, odkud s ním na různé trhy jezdil i jeho bratr.[1] Později se rodina přestěhovala do Snovídek a otec se věnoval povoznictví – sbíralo se například železo a vozilo se do sběren. Jedním ze strýců Krausové z otcovy strany byl Antonín Daniel z Oslavan, říkali mu prý Tonda učitel. Dalším pak Alois Daniel z Bučovic.

    Berta Krausová měla devět mladších sourozenců.

    Jejich matka, Anastázie, se za svobodna jmenovala Richterová a pocházela z Čech. Její rodina žila v domku v Dobšicích nedaleko Znojma. Berta Krausová si svou babičku z matčiny strany pamatuje jako ženu, která nosila sukně, zástěru s dvěma kapsami ušitou z černé lesklé látky, na hlavě nosila uvázaný šátek a kouřila fajfku, „krátkýho čibučka“.

    • [1] Jméno neuvedeno.

    Rodina Krausové byla za války varována českým četníkem před transporty. Přibližně od března do května 1943 se proto schovávala ve voze v okolí Snovídek, Bučovic a v buchlovských[1] [patrně buchlovických] lesích. Občas se ukryli ve stodolách u místních obyvatel, někdy mohli přespat u hajného. Nakonec se uchýlili k babičce Richterové do Dobšic u Znojma.

    Berta Krausová i její budoucí manžel byli za války ještě děti. Vzpomíná ale, jak její budoucí tchyně za války ovdověla. Tchýně tehdy měla již dvě děti, starší Máňu a syna Josefa, který se později stal mužem Berty Krausové, a čekala navíc třetí dítě, dcerku Bertu. Na Vídeňské ulici v Brně u zájezdní restaurace tehdy osmnáctiletého otce jejích dětí zabil, jak říká, německý Cikán, jistý Raimund [Nový], který donášel Gestapu a udával i v Osvětimi: „hnusnej chlap“. Neví, proč se to stalo. Vdovu se třemi dětmi si poté vzal její švagr, bratr zabitého muže.

    • [1] Pro blízkost obcí Buchlov a Buchlovice je možné, že šlo i o buchlovické lesy.

    Berta Krausová chodila do školy v Uherském Hradišti a vyučila se švadlenou. Starší sestra studovala v Kroměříži na pedagogické škole, ale rok před dokončením školy se zamilovala a studia tak nedokončila. Později si doplnila vzdělání na hotelové škole.

    S prvním manželem Josefem Lagronem měla Krausová čtyři děti, ten však zahynul násilnou smrtí. Později si vzala za manžela muže z rodiny Krausů a s ním měla další děti.

    Jak citovat abstrakt

    Abstrakt svědectví z: HORVÁTHOVÁ, Jana a kol. ... to jsou těžké vzpomínky. 1. svazek. Vzpomínky Romů a Sintů na život před válkou a v protektorátu. Brno: Větrné mlýny, Muzeum romské kultury, 2021, 214-216, 308, 678-679. Svědectví Romů a Sintů. Projekt Pražského fóra pro romské dějiny (ÚSD AV ČR), https://www.svedectviromu.cz/svedectvi/berta-krausova (cit. 14.4.2024)
  • Vznik svědectví

    Rozhovor s Bertou Krausovou pořídilo Muzeum romské kultury v letech 2004 a 2005. Informace pocházejí také z Výzkumné zprávy 11/2005 Moravští Romové.

  • Kde najdete toto svědectví

Přihlašte se k odběru našeho newsletteru

Partneři

  • Muzeum romské kultury

Podporovatelé

  • Bader
  • GAČR
  • TCAOS