V online databázi jsme původně chtěli uveřejnit originální texty svědectví Romů a Sintů. Po několika konzultacích s právníky, kteří jsou specialisty na ochranu osobních dat a na autorské právo, jsme však museli od tohoto plánu ustoupit. Jakkoliv totiž pamětníci odsouhlasili zveřejnění svých svědectví v tištěné podobě, nedali souhlas k jeho zveřejnění v online prostoru. Na texty mají navíc práva jednotlivá nakladatelství, z nichž některá nyní ani neexistují a bylo by velmi těžké právně ošetřit online zveřejnění jimi vydaných textů. Proto jsme se rozhodli vypracovávat podrobné abstrakty svědectví. Tyto abstrakty mají navíc stejnou strukturu, mají danou maximální délku a jsou vypracovávané ve spisovné češtině a angličtině, jakkoliv zveřejněná svědectví byla i v jiných jazycích či dialektech. Uživatelům, kteří znají jazyky původních svědectví, však velmi doporučujeme četbu zdrojových textů. V případě, že jsou tyto publikace ještě k dostání, odkazujeme i na možnost online nákupu.

K srpnu 2023 obsahuje databáze něco málo přes sto svědectví. Ve zpracování svědectví však budeme pokračovat i v dalších dvou letech. Další abstrakty svědectví budou průběžně doplňována. Celkový počet tištěných svědectví, která chceme všechny do databáze zpracovat, odhadujeme na 250. Stále probíhá rešerše dalších pramenů – nejen knižních publikací, ale i časopisů.

Při definování korpusu svědectví, která zpracováváme do databáze, jsou pro nás klíčové tři podmínky. Zaprvé, geograficky se zaměřujeme na svědectví Romů a Sintů z českých zemí nebo ze Slovenska.

Zadruhé, zpracováváme pouze svědectví osob, které válku samy zažily. Jakkoliv víme i o vzácných svědectvích, které jsou součástí rodinné paměti a známe je z úst potomků přeživších, do databáze zpracováváme pouze svědectví lidí narozených před nebo za války. Váhali jsme, zda zařadit i svědectví osob, které se narodily za války, protože mnohé z nich již mají také mnohé zkušenosti z války spíše zprostředkované. Jejich svědectví je do databáze včlenili nejen proto, že u nich není možné přesně určit dělící čáru mezi vlastními a zprostředkovanými zkušenostmi, ale i proto, že tato svědectví mnohdy nabízejí jedinečnou perspektivu malého dítěte.

Za třetí, do databáze byla zařazena jen svědectví, která byla již zveřejněna tiskem. Při tomto rozhodnutí jsme měli na paměti především autorská práva a souhlas pamětníků se zveřejněním vzpomínek. Jakkoliv jsme si vědomi, že existuje celá řada dalších svědectví nahraných (video či audio) jedinci či neziskovými organizacemi, která obsahují velmi cenné informace, rozhodli jsme se náš výběr omezit na svědectví vydaná tiskem. U tištěných svědectví, zvláště v knižní formě, máme naději, že pamětníci nejen s publikací souhlasili, ale měli i možnost text autorizovat. Důvody, které nás u některých pramenů vedly k nezařazení svědectví do databáze, uvádíme u abstraktů ke konkrétním pramenům. Více k tématu v sekci Použité zdroje a Další zdroje.

V databázi lze vyhledávat čtyřmi způsoby.

1) Full textové vyhledávání. Zadáním jakéhokoliv jména, místa, pojmu se uživatel dostane ke svědectvím, která toto slovo obsahují. Full textové vyhledávání je na stránkách umožněno na dvou místech, pokaždé je označeno ikonou lupy (v hlavní liště úplně napravo, nebo ve vyhledávání podle databáze).

2) Vyhledávání podle jména, příjmení, roku a místa narození (nebo pomocí kombinace těchto kritérií). Při rozkliknutí tlačítka Pokročilé vyhledávání je možné vyhledávat ještě podle dalších kritérií.

3) Vyhledání podle mapy.

• Zde je možné vyhledávat podle jména a příjmení. Po zakliknutí ikonek vedle jména se objeví na mapě místa, která jsou pro dotyčnou osobu relevantní.
• Při zadání názvu místa do kolonky Místo narození v kombinaci se zakliknutí ikon, se uživatel dozví, jaký byl osud Romů a Sintů narozených v určité lokalitě: např. kam byli internováni, kde se skrývali, zda bydleli před válkou v místě narození.
• Další možností je vyhledání podle ikon a jejich kombinací. Takto se uživatel dozví, kde kupříkladu byli Romové a Sintové, jejich svědectví jsou již v databázi zpracována, internováni, kde se skrývali, kde byla místa masových vražd nebo kde se účastnili ozbrojeného boje.

4) Vyhledání podle glosáře. U jednotlivých hesel glosáře jsou jména pamětníků a čísla svědectví, pro které je heslo relevantní.

Databázi svědectví, na které pracujeme od roku 2019, plánujeme zpřístupnit v několika fázích. V první fázi – v roce 2023 - zveřejňujeme databázi svědectví s první stovkou zpracovaných svědectví. V druhé fázi chceme databázi postupně rozšiřovat o dalších zhruba 150 svědectví Romů a Sintů z českých zemí a Slovenska. Předpokládáme, že projekt Svědectví Romů a Sintů z českých zemí a Slovenska na druhou světovou válku ukončíme na konci roku 2025. V další fázi plánujeme zpracování svědectví Romů z dalších zemí nacisty okupované Evropy.

Abstrakty svědectví je samozřejmě možné citovat. Na abstrakty se vztahuje copyright projektu Svědectví Romů a Sintů a Pražského fora pro romské dějiny při Ústavu soudobých dějin. Pod každým abstraktem je uvedeno, jak abstrakt citovat (viz Jak citovat abstrakt). 

Citace má tuto strukturu:

Abstrakt svědectví z: [zdroj, kde je svědectví otištěno včetně stránkového rozsahu]. Svědectví Romů a Sintů. Projekt Pražského fóra pro romské dějiny (ÚSD AV ČR), [odkaz na webovou stránku s konkrétním svědectvím] (cit. [aktuální datum])

Dnes, 25. července 2023, kdy odpověď na obdržený dotaz píšeme, bychom například při citaci ze svědectví Alžběty Danielové uvedli tento odkaz: 

Abstrakt svědectví z: NEČAS, Ctibor, ed. Nemůžeme zapomenout = Našťi bisteras : nucená táborová koncentrace ve vyprávěních romských pamětníků. Olomouc: Univerzita Palackého, 1994, 95-96. Svědectví Romů a Sintů. Projekt Pražského fóra pro romské dějiny (ÚSD AV ČR), https://www.svedectviromu.cz/... (cit. 25.7.2023)