Zobrazit na mapě

Štefan Oláh

Štefan Oláh (1921, Modranka u Trnavy – asi 1996)

  • Abstrakt svědectví

    Štefan Oláh pocházel z velké hudebnické rodiny, jeho otec hrál se svou kapelou v Dalmácii. Otec hrál z not a měl také dechovou kapelu; Štefan Oláh o něm říká, že vymyslel první tanga se slovenskými slovy – Mám rád tvoje čierne oči, Ramona.

    Štefan Oláh narukoval do [slovenské] armády ve dvaadvaceti letech v říjnu 1943 v Liptovském Mikuláši. Odtamtud ho poslali do obce Dolný Kubín a pak na frontu. Dva měsíce bojoval na Krymu, po ústupu Němců se dostal na druhou stranu, k Rusům. V Baku a ve městě Usman [patrně Usmaň] prodělal parašutistický výcvik – absolvoval pět skoků s padákem z balonu a sedm seskoků z letadla. Poté ho poslali na frontu bojovat proti Němcům. Byl ve Lvově, následovaly boje v Karpatech, kde byl raněn do pravé ruky a léčil se v nemocnici ve městě Esentuky mid Voda.[1] Po několika měsících se doslechl, že Humenné už bylo osvobozeno, a byl tam na vlastní žádost přeložen. Měl na starosti třicet vojáků, kterým rozdával proviant; v dubnu byl propuštěn. Oláh uvádí, že byl na frontě s moudrými lidmi, například s Ludvíkem Svobodou a také s Klementem Gottwaldem.

    • [1] Patrně Jessentuki, lázeňské město na úpatí Kavkazu, součást skupiny lázeňských středisek označovaných jako Kavkazskije miněralnyje vody.

    Štefan Oláh se po válce usadil v Humenném, oženil se a měl čtyři děti, jednoho chlapce a tři děvčata. Hrál na saxofon, pracoval jako číšník, po večerech hrál hostům a podle svých slov vyučil 135 saxofonistů. Po smrti manželky Jolany Goroľové, která zemřela v osmatřiceti letech, šel do důchodu, protože na pravé ruce měl po zranění jen tři prsty. Žil sám s dětmi a dbal na to, aby se vyučily. Následkem válečných útrap měl ve stáří zdravotní potíže a amputovali mu pravou nohu.

    Jak citovat abstrakt

    Abstrakt svědectví z: HÜBSCHMANNOVÁ, Milena, ed. “Po židoch cigáni.” Svědectví Romů ze Slovenska 1939–1945.: I. díl (1939–srpen 1944). 1. Praha: Triáda, 2005, 211-212 (ces), 213-214 (rom). Svědectví Romů a Sintů. Projekt Pražského fóra pro romské dějiny (ÚSD AV ČR), https://www.svedectviromu.cz/svedectvi/stefan-olah (cit. 19.6.2024)
  • Vznik svědectví

    Text vznikl tak, že Štefan Oláh nadiktoval své vzpomínky v romštině dceři Olze Kurejové, za svobodna Oláhové, která zápisky poslala v roce 1996 editorům. Štefan Oláh byl tou dobou již nemocen a nedlouho poté zemřel.

    Olga Kurejová, snacha výtvarníka Aladára Kureje z Humenného,[1] pracovala léta jako učitelka v mateřské škole v jedné z největších romských osad jménem Podskalka u Humenného.

    • [1] Viz jeho svědectví v databázi.
  • Kde najdete toto svědectví

Přihlašte se k odběru našeho newsletteru

Partneři

  • Muzeum romské kultury

Podporovatelé

  • Bader
  • GAČR
  • TCAOS