Pavlína Dašková

• Abstrakt svědectví

  Za války Po válce

  Sestra Pavlíny Daškové se vdala do obce Ľubietová. Manželé se v únoru nebo březnu 1945[1] vydali pěšky do jiné vesnice navštívit manželovu nemocnou sestru; vlaky tehdy nejezdily. Na cestě je však jako partyzány chytili Němci. Pavlína Dašková byla zrovna u matky, a když se sestra nevracela, šla ji matka hledat, jenže Němci ji také chytili. Chtěli ji naložit na náklaďák k ostatním, ale na přímluvu jednoho Němce ji pustili. Dům, ve kterém Pavlína Dašková bydlela, Němci stejně jako ostatní domy v romské osadě vypálili. Rodina pak bydlela u bratra, jemuž domek neshořel.[2] V obci Pusté[3] tehdy Němci všechny Romy nahnali do jednoho domu a chtěli je upálit, ale jeden Němec je pustil ven. Dašková zmiňuje velmi bohatého matčina bratra, který v první světové válce přišel o nohu. Byl to hudebník, hospodařil, vlastnil pozemky, pomáhal chudým, žebrákům, Romům i Slovákům – a při požáru osady a domu přišel o všechny peníze.

  • [1] Není upřesněno.
  • [2] V listopadu 1944 zapálili Němci romskou osadu v Čierném Balogu (pět domků) a v Pustém (osmnáct domků). (ed.)
  • [3] Patrně Pustô, od 19. století součást města Čierny Balog.

  Pavlíně Daškové bylo patnáct let, když šla identifikovat zavražděné příbuzné [k hromadnému hrobu]. Sestru i švagra, které někdy v únoru nebo březnu 1945 zajali v Ľubietové [poblíž Banské Bystrice], naložili je spolu s ostatními na nákladní auta a později povraždili, poznala podle oblečení a u hrobu omdlela. Bylo mi, jako bych umřela, říká.

  Pavlína Dašková měla jedenáct vlastních dětí a vychovala i obě děti své setry. Jeden syn studuje na konzervatoři v Žilině, druhý je inženýrem v Bratislavě, další syn maturuje, jiný vychodil hotelovou školu, jeden je leteckým mechanikem v Bratislavě, jeden je opravář a jeden elektrikář; jedna dcera pracuje na poště v Bratislavě, nejstarší z dcer je v Galantě, jedna je švadlena a jedna chodila, jak říká, do školy výživy. Jeden sestřin syn je dělník a přes třicet let pracuje na pile, druhý je v Čechách a je neustále ve vězení.

  Jak citovat abstrakt

  Abstrakt svědectví z: HÜBSCHMANNOVÁ, Milena, ed. “Po židoch cigáni." Svědectví Romů ze Slovenska 1939–1945.: I. díl (1939–srpen 1944). 1. Praha: Triáda, 2005, 301-316 (ces), 317-330 (rom). Svědectví Romů a Sintů. Projekt Pražského fóra pro romské dějiny (ÚSD AV ČR), https://www.svedectviromu.cz/svedectvi/pavlina-daskova (cit. 12.5.2024)

• Vznik svědectví

  Svědectví Pavlíny Daškové bylo zaznamenáno v roce 1992 při natáčení rozhovoru s jejím manželem Imrichem Daškem.[1]

  • [1] Viz jeho svědectví v databázi.

• Kde najdete toto svědectví

  Milena Hübschmannová (ed.): „Po židoch cigáni.“ Svědectví Romů ze Slovenska 1939–1945