Ján Tumi

• Abstrakt svědectví

  Za války Po válce

  Ján Tumi sloužil jako voják v obci Oremov Laz. Mezi vojáky byli jen čtyři Romové. Jeden z nich byl Andro Boldi z Mišáně.[1] Poté je Němci propustili a byl doma. V roce 1944, když vypuklo [Slovenské národní] povstání, se dobrovolně v obci Valaská v hospodářské škole přihlásil k partyzánům. Byl tam ruský generál Černov, kapitán Michajlov a jejich zástupce Kozlov.[2] Mezi partyzány byly i ruské ženy, podle Tumiho byly lepší než muži, hnaly se kupředu jako oheň. Tumi s partyzány vyhodili most v obci Východná, pak šli do Banské Bystrice, v Jedľové osvobodili obec a pokračovali do Zvolenu, kde s Němci proběhly těžké boje. Němci měli těžké zbraně, zatímco oni měli jako nejtěžší zbraň lehký kulomet. V Piešťanech jim právě ve chvíli, kdy měli ve dvou kotlích uvařený guláš a partyzáni si chodili pro jídlo, Němci hodili do kotle bombu, Tumi v té chvíli jedl v lesíku za lázněmi. Partyzáni byli pomíchaní s vojáky, pohybovali se mezi Banskou Bystricí a Zvolenem u Poljany,[3] kam ustoupili ze Zvolena, když už se nedalo bojovat. Všechno obsadili Němci. V obci Močiar je zradil místní katolický farář a Němci na ně poté zaútočili minomety; koho chytili, toho zastřelili. Tumi utekl do lesa a na útěku byl svědkem události, kdy čtyři Němci jeli po lesní cestě na motorce se sajdkárou a z lesa vyšel Rus se ženou. Chytili je a mučili, muže polili benzinem a upálili ho.[4]

  Když v květnu přišli Rusové, útočili na Němce kaťušemi.

  • [1] Nenalezeno.
  • [2] Křestní jména nejsou uvedena.
  • [3] Patrně pohoří Poľana východně od Zvolena.
  • [4] Viz také svědectví Zuzany Tumiové.

  V květnu přišli Rusové a partyzány ubytovali ve Zvolenu na hradě.

  Jak citovat abstrakt

  Abstrakt svědectví z: HÜBSCHMANNOVÁ, Milena, ed. “Po židoch cigáni.” Svědectví Romů ze Slovenska 1939–1945.: I. díl (1939–srpen 1944). 1. Praha: Triáda, 2005, 748-755 (ces), 756-762 (rom). Svědectví Romů a Sintů. Projekt Pražského fóra pro romské dějiny (ÚSD AV ČR), https://www.svedectviromu.cz/svedectvi/jan-tumi-koro-partyzan (cit. 11.5.2024)

• Vznik svědectví

  Rozhovor s Jánem Tumim a jeho ženou Zuzanou Tumiovou[1] proběhl v listopadu 1995 v jejich domě; účastnili se ho studenti romistiky a fotograf. Na pana Tumiho coby bývalého partyzána (odtud jeho přezdívka) upozornili editorku Romové ze sousedních vesnic. Byl zrovna nastydlý a ležel, ve svých dvaasedmdesáti letech byl navíc slepý a nedoslýchal, přesto jeho žena naléhala, aby se rozhovor uskutečnil. Tazatelům tlumočila (často vedla rozhovor i sama), protože na její hlas byl zvyklý. Tumiovi nejdříve hovořili slovensky, na žádost tazatelů přešli do romštiny. Rozhovor vyšel neredigovaný, editorka z něj vypustila části, které se netýkaly války.

  • [1] Viz její svědectví v databázi.

• Kde najdete toto svědectví

  Milena Hübschmannová (ed.): „Po židoch cigáni.“ Svědectví Romů ze Slovenska 1939–1945