Četná úskalí při analýze svědectví Romů a Sintů na druhou světovou válkou jsou obdobná jako u jiných sbírek svědectví. O srozumitelnosti a výpovědní hodnotě rozhoduje velkou měrou situace, ve které bylo svědectví pořízeno, kdo a jak rozhovor vedl, vztah důvěry či nedůvěry mezi tazatelem a pamětníkem, jaký byl tou dobou zdravotní stav pamětníka, či zda mohl rozhovor vést v mateřském jazyce. U romských pamětníků přibývá k těmto obecným otázkám i skutečnost, že o jejich svědectví nebyl ze strany neromské populace po mnohá desetiletí zájem a genocida Romů a Sintů nebyla – a často ještě není – považována za integrální součást dějin určitého regionu či státu. I proto vyprávějí mnozí romští pamětníci své válečné zážitky spíše v kontextu rodinné historie, tak, jak se zkušenosti z války předávaly v rámci rodiny z generace na generaci. Vzhledem k výrazné diskriminaci Romů i v předválečné a poválečné době je navíc u některých svědectví Romů zjevné, že začátek a konec války netvoří výrazné milníky jejich vyprávění.

V průběhu práce na databázi a především při zpracování abstraktů svědectví jsme také došli k důležitému poznatku, jak významné je pro zachování věrnosti informací od pamětníků znát romštinu, historii a kulturu Romů. Proto první verzi abstraktů připravují romisté. Při zpracování pak nedochází ke zkreslením výpovědi Romů a abstrakty také respektují důležitost informací, jak jsou prezentovány ve svědectví. Tato první verze abstraktů pak prochází jazykovou a stylistickou úpravou a následuje kontrola a případně doplnění textu ze strany historika.

V abstraktech neposuzujeme pravdivost výpovědi. Snažíme se poskytnout shrnutí svědectví především s důrazem na prožitek druhé světové války. Pokud se ve výpovědi objeví zmínka o historických událostech či osobnostech, je o nich možné proklikem získat víc informací. Pokud se líčení historické události v historiografii odlišuje od popisu, jak událost líčí romský pamětník, upozorníme na to, nicméně necháváme na posouzení čtenáře, jak s touto informací naloží. Je možné, že pamětník si z různých individuálních důvodů (např. pro časový odstup či nízký věk) mohl průběh události zaměnit, je ale také možné, že pamětník zažil či interpretoval událost jinak, než jak ji později interpretovali historikové. I tímto jsou romská svědectví unikátní a obohacující.